8 Strategií jak nastavit hranice a čelit nerespektujícímu chování

I. OTOČTE TO – Sebe-uvědomění

Jak jste přispěli k tomu, že je kolem vás prostředí, kde si lidé myslí, že takto mohou jednat?

-          Jaké standardy jste nastavili doposud vůči druhým, že si mohou pomyslet např. nemusím přijít (splnit) včas, mohu se chovat neuctivě, agresivně, mohu lhát, ponižovat ostatní apod.?

-          Uvědomte si, že pravděpodobně jste svojí minulou (ne)aktivitou přispěli k vytvoření prostředí, kde je něco takového možné.

-          Uvědomte si, že Vy jste ten, kdo nastavuje druhým standard, jak se k Vám budou chovat. Toto uvědomění vás zbavuje role oběti a umožňuje situaci efektivně řešit a také se z ní učit.

II. NASTAVTE HRANICE NA POČÁTKU

Je příjemnější si utáhnout opasek a postupně povolovat než naopak. Vždy je jednodušší být při kontaktu s lidmi na počátku tvrdší, strohý a autoritativnější a pak to zmírnit, než být hned se všema nejlepší kámoš a pak se horoucně snažit vystavět tam nějaké hranice. Druhý přístup zkrátka moc dobře nefunguje.

-          Zvolte první způsob, chovejte se nejprve mírně rezervovaně, dejte lidem najevo, co od nich očekáváte, a co je přijatelné od nich vůči vám.

-          Potom můžete pomaličku polevovat, ale své meze mějte stále zakotvené.

III.                KONFLIKT IHNED ADRESUJTE

-          Jakmile dojde k chování, které pro Vás není akceptovatelné, ihned jej adresujte.

-          Jako lidé často nad věcmi mávneme rukou, řekneme si, ále, to za to nestojí, to je maličkost, hloupost a necháme to projít. No a pak se to stane znovu, ale opět to nemá cenu řešit. A pak znovu a znovu, a pak jsme plní zášti, frustrace a hněvu a ptáme se sami sebe, proč to ten člověk furt dělá? Kdy už toho nechá? Proč se už nezmění? Místo položení si otázky sami sobě, proč jsme to neadresovali ihned.

IV.                HURÁ DO KONFLIKTU – Konflikt lze zvládnout elegantně

-          Lidé se bojí konfliktu, proto je všude hromada problémů, toť odpověď na otázku výše.

-          Ne, nemusíte zvyšovat hlas, urážet, či se ospravedlňovat, že se ptáte, a přesto můžete adresovat a účinně debatovat danou záležitost.

-          Adresujte problém s klidem, přímo a věcně, a s neodsuzující zvědavostí. Např. stalo se tohle a tohle, můžeš mi to objasnit?

V.                  VYŘAĎTE SVOJE EGO – Opravdu se někdo chová neuctivě, nebo to jen tak cítíte?

-          Někdy prostě těžko neseme, když nás druzí tlačí, kritizují, nebo mají názor na nás a na to co děláme.

-          Pokud je vaším cílem něco vyššího než vaše ego, např. co nejlepší business, servis, práce, produkt, vztah, výkon apod., pak všechno, co děláte by mělo sloužit k podpoře uvedených cílů, ne k tomu, abyste se za každou cenu cítili dobře (ego).

-          Lidé se často bojí dotknout se citů druhých, tak neříkají nic, což je však pro váš společný zájem horší.

-          Vaše okamžitá vnitřní reakce na podnět nemusí být vždy přesná (např. uvnitř si řeknete COŽE???), můžete se však zastavit, a zeptat se sami sebe, říká nebo dělá tato osoba něco, co bych měl/a slyšet? A) Možná, co se snaží říct je, že dělám chybu a snaží se mi pomoci situaci zlepšit. B) Nebo, tato osoba zjevně překračuje hranice, které nechci, aby se překračovaly a je třeba to adresovat.

VI.                NECHTE JE MLUVIT, ANALYZUJTE – rozlište spouštěč od skutečného problému

-          Sedněte si s druhým osobně (pokud možno), nahoďte poker face, zeptejte se jich a nechte je mluvit, zjistěte, jak myslí a co vlastně říkají.

-          Většina lidí si může při tom, jak myslí a mluví snadno uvědomit, kde je chyba na jejich straně a snadněji tak za ni přijmou zodpovědnost.

-          Pokud někdo opravdu překračuje hranice a chová se nepřijatelně a je to i tím, jak o tom mluví a myslí patrné, vypořádejte se s ním. Vyvozte z toho jasné důsledky, které ihned aplikujte.

-          Jedno shnilé jablko nakazí celý sud. Když ostatní uvidí, že jednomu projde X, můžou si pomyslet, když jemu projde X, tak mě by taky mohlo, nebo by mi mohlo projít Y. A celé prostředí je ovlivněno v neprospěch váš i celku.

VII.              VEĎTE PŘÍKLADEM – Podvědomě druhým ukazujete vzor

-          Chcete ať druzí adresují své problémy? Adresujte příkladně vy ty své.

-          Pokud někdy uděláte chybu, např. nesplníte něco v práci, buďte iniciativní a zodpovědní, běžte tomu naproti, projevte, že si přivlastňujete své chybné jednání a jste ochotni dát vše do pořádku. Např. Nesplnil jsem A, z důvodu B, udělal jsem chybu C, řekněte mi prosím D ať mohu udělat E a dát vše do pořádku. Možná budete sami překvapeni, jak tento přístup zásadně to ovlivní vaše (nejen) pracovní vztahy.

VIII.            NASTAVTE STANDARD

-          Mějte pevný stisk ruky, pečujte o svůj vzhled, noste tmavé barvy, stůjte zpříma, přiměřeně se dívejte ostatním do očí 

-          Nastavte standard (zaveďte, pokud jste v rozběhlém procesu), dodržujte jej a vyžadujte jeho dodržování. Odmítněte roli oběti. Na druhou stranu, pamatujte, že kdokoli je schopný čehokoli, v jakoukoli chvílí, pokud k tomu dostane vhodnou příležitost.

-          Dodržte, co říkáte. Pokud se dopracujete k tomu, že je třeba něco udělat, udělejte to. Pokud vaše myšlenky slova a činy nejsou v souladu, ostatní to budou vnímat a nebudou vás brát vážně, stejně tak jako vy pomalu přestanete brát vážně sami sebe. Slaďte svoje slova a činy a i když budete chybovat, budete možná překvapeni, jak se vám takový přístup vyplatí.

-          Př. Z pozice nadřízeného:

-          Jste učitel a máte učit v nové třídě. Protože chcete studentům dopřát co nejlepší vzdělání, zavedete, že je ve třídě v průběhu hodiny zákaz mobilních telefonů, kdo to poruší, bude ten den vyloučen z výuky, a kdo si potřebuje něco vyřídit na telefonu má možnost bez vyrušování a dotazování opustit učebnu. Tento standard stručně studentům hned v úvodu stručně sdělíte. Hned prvního jedince, co to zkusí nenápadně otestovat a poruší pravidlo, bez diskuze ihned před zraky ostatních vyloučíte. Respekt a důvěra vůči vám vzroste, studenti pomalu mohou přijít na to, že co říkáte, myslíte vážně a co děláte, má nějaký hlubší smysl.

-          Př. Z pozice podřízeného:

Jste zákazník autoservisu kde to neznáte, máte poškozené auto, nejste však znalci aut ani legislativy. Než přijedete do autoservisu, zjistíte si, např. přes chat GPT, jak takový servis probíhá a jaké dokumenty zahrnuje. Přijdete do autoservisu, slušně pozdravíte, představíte se a pokud tak nečiní automechanik, podáte mu ruku. Dále čekáte až vás s vozidlem vyzve k diagnostice, a po jejím provedení si vyslechnete závady, mechanik vám nabídne, že auto tam můžete rovnou nechat a do zítra to spraví. Vy poděkujete za diagnostiku, souhlasíte a pokud tak druhá strana nečiní, iniciativně požádáte o zakázkový list (a po jeho obdržení jej zkontrolujete, jestli sedí s popisem závad), a také se ihned doptáte v kolik můžete očekávat hotovou opravu, případně jakým způsobem si přeje mechanik vás vyrozumět. Také požádáte mechanika, že pokud by se práce protáhla, byly při práci na voze zjištěny další závady, přejete si být ihned kontaktováni a se stavem, závadami a realizací dalších oprav vyrozuměni, a hodláte k nim nejprve dát souhlas. Mechanik vás telefonicky kontaktuje dle dohody, že ve smluvenou dobu si můžete opravený vůz vyzvednout. Přijdete si pro vůz, opět pozdravíte a technik se vám již začne věnovat. Ukáže vám vyměněné díly, předá fakturu. Po převzetí si zkontrolujete fakturu, jestli odpovídá zakázkovému listu, pokud ne, ihned se na nesrovnalosti doptáte, případně zkontrolujete další náležitosti.

[1] ABZ slovník cizích slov. Online. Dostupné z: https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/asertivni. [cit. 2025-09-19].

[2] Slovník současné češtiny. Online. Dostupné z: https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/ubl%C3%AD%C5%BEit. [cit. 2025-09-19].